Expedice Grónsko – Hlavní město Nuuk

Téměř poslední destinace naší grónské expedice, hlavní město Nuuk. Moderně vypadající město se slušnou infrastrukturou jak dopravní, tak i v oblasti služeb. V centru se nachází pivovar Godthåb Bryghus, který jsme podrobili důkladné prohlídce a po městě zanechali reklamní produkty s tématikou našeho města Trutnova, které má tak díky nám ideální příležitost stát se partnerským městem, jelikož Nuuk nemá doposud s žádným českým městem navázanou družbu.

0

Díl

Hlavní město Nuuk je co do velikosti jako naše Otrokovice (cca 17 500 obyvatel), má pivovar, veřejný internet v tamní knihovně, restaurace, muzeum, obchody, výčepy a jehovisty… od Otrokovic skoro k nerozeznání. Ráno kolem sedmé jsme byli v přístavu a pokračovali pěšky do centra města někam na snídani a základní rekognoskativní obhlídku. V době naší návštěvy se v centru Nuuku vedle bank nacházela i pobočka Deloitte, slušná hromádka restaurací a několik obytných domů, mezi něž se od roku 2012 bohužel již neřadí budova Blok P, který dříve býval největší budovou Grónska a dle wikipedie se jednalo o budovu, ve které bydlelo 1 % všech obyvatel. Domluvené ubytovaní skrze Airbnb se nacházelo kus od centra v residenční části města Qernertunnguit. Zkratkou přes nedaleký průsmyk mezi skalami to bylo na pivíčko do centra dobrou půl hodinku, avšak cestou bylo možné kochání z kopce nad městem, odkud byl vidět vrcholek hory Sermitsiaq, která se v dálce tyčila nad Nuukem.

Turistická trasa kolem Nuuku

I přes vyšší úroveň urbanizace Nuuku je v okolí města dostatečné množství přírody, ve které se nachází cca 15km track, který se stal hlavní aktivitou druhého dne našeho pobytu. Cesta vede podél letiště (vnitrostátní), kde tu a tam přistane nějaké to letadlo, a dále mezi potoky a mechem až na kopec nad městem, kde se nachází jezero Qallussuaq. Za celou dobu jsme potkali pouze dvě skupiny dalších našinců, kteří měli obdobný plán jako my, takže po celou dobu jsme tam byli téměř sami. Možná díky všem těm potokům po cestě nám túru zpříjemňovaly i stáda komárů, kterých tam byly doslova roje. Z kopců nad městem jsme sestoupili zpět do civilizace a na zastávce jediné linky autobusu vyčkali na spoj zpět k nákupnímu centru, kde jsme si zakoupili odměnu v podobě lahvových pivíček.

Vrcholek hory Sermitsiaq

Hřbitovní brána

Nad Nuukem mezi potoky

Všudypřítomné sklály

Jezero Qallussuaq

Ledovcová jezírka

Výhled na Nuuk

Centrum Nuuku

Česká diplomacie

Jeden den jsme věnovali kulturně-osvětové činnosti, která spočívala v návštěvě místního muzea grónské kultury, historie a všeho, co k muzeu prostě patří. Kulturně a historicky osvíceni jsme měli hned u muzea možnost sledovat jakousi soutěž místních kajakářů, kteří pořádali městské mistrovství v počtu „eskymáků“ na čas. Tahle kratochvíle přitáhla celkem slušnou pozornost místního obyvatelstva, a dokonce aj bratr dostal myšlenku vyzkoušet si místní vodu po vzoru kajakářů; toto realizoval v průběhu odpoledne, kdy se šel „vykoupat“ do ne víc jak 5 °C vody.

Nuuk

Katedrála v Nuuku

Grónské paneláky

Hans Egede

Domky v Nuuku

Městská sportoviště

Naše bydlení

Akce v tamním Lidlu

Národní trenky

Hovnocuc

Moderní skulptura

Místní asi klub

Na kruháč jedině se skútrem

Současně jsme v rámci kulturně-osvětové činnosti pokračovali v misijním působení, a to ve formě rozšiřování povědomí o podkrkonošské metropoli Trutnov cestou pokoutného umisťování reklamních produktů na veřejně exponovaných místech. Cílem bylo položit základní kámen a vytvořit vhodné podhoubí pro budoucí rozhovory mezi Trutnovem a Nuukem coby nových partnerských měst. Mission accomplished (alespoň za nás, teď štafetu přebírá Trutnov).

Operace: Knajpa

Operace: Jehovisti

Operace: Muzeum

Operace: Knihovna

Počasí nám po celou dobu pobytu v Nuuku relativně přálo, až na jeden den, kdy se na půl dne zatáhlo a bylo prd co dělat; naštěstí jsme mělo k dispozici basu prázdných lahváčů, které vyžadovaly vrácení a nehledě na déšť, vydali jsme se na cestu do centra. Cestu jsme vedle monetizace dříve zkapalněných mincí využili i k tvorbě tematického videa, které bylo vytvořeno pouze na mobilu a zachováno (staženo) v kvalitě zprocesované facebookem (takže po všech stranách slabota).

Výjev z dílny

Grónsky snadsno a rychle

Grónské hračky

Místní dopravní prostředky

Ukázka bydlení

Tradiční grónské kroje

Exkurze v pivovaru

Ještě před podvečerním odletem zpět na mezinárodní letiště Kangerlussuaq jsme naposledy zašli na oběd do centra. To, co přišlo pár hodin před nutným odjezdem však nikdo nepředpokládal… Při vyčkávání na oběd jsem něco remcal ohledně místního pšeničného piva Dirty Banana. Toho si všiml jakýsi pán, který se přišel optat, zda je všechno v pohodě a zda čekáme na jídlo (v restauraci jsme byli toho času téměř sami). Po kratší diskusi o způsoby vaření piva v místních podmínkách se z pána vyklubal pan sládek místního pivovaru, o jehož dílu jsem před chvílí remcal. Jelikož sládek doznal, že náš zájem o pivo je zřejmě vyšší jak velký, nabídl nám možnost prohlídky zázemí pivovaru, ale až po „O“ (samozřejmě, že jsme přijali). Oběd jsme rychle vdechli a vzhůru do pivovaru… a pak za začaly dít divy.

Flákota z pižmoně

Zázemí pivovaru

Odborná přednáška o výrobě

Líheň piva

První degustace

Vlastním pánem v pivováru

S pochodní v ruce

Delegace v Godthåb Bryghus

Sládek Jörg, původem z Německa, měl celkem radost, že má o jeho práci někdo zájem a kdo z něj tahal rozumy o jednotlivých komponentech a kvalitě místní grónské vody. V průběhu exkurze a vysvětlování se sládek nadchnul do té míru, že jsme vyfasovali sklenici, se kterou jsme mohli obcházet CK tanky a ochutnávat jednotlivá díla. Ochutnávání a povídání nejen o pivu probíhalo téměř hodinu, i sám Jörg se k občasné ochutnávce přidal. Po celou dobu byly vrata do pivovaru, který se nachází v centru města, otevřená dokořán. Připomínám, že náš odlet z Nuuku měl proběhnout za pár hodin; doma binec, nic nesbaleno, my v pivovaru s bezednou sklenicí a sadou tanků, jejichž obsah jsme měli k dispozici. Všechno bylo v naprostém pořádku do té doby, než se sládek Jörg rozhodl pochlubit vymožeností, kterou si nechal do pivovaru instalovat. Jednalo se o zvukovou aparaturu, která mu zpříjemňovala pracovní proces; a touto aparaturou skrz otevřená vrata spustil AC/DC a šel si pro další pivo. Kdoví jak by to mohlo dopadnout, kdybychom nemuseli pokračovat v cestě… super nečekané odpoledne a velký dík Jörgovi za tuhle událost.

Pomalý návrat do EU

Z pivovaru rychle zpět, cestou s taxi paní domluvit pozdější odvoz na letiště, sbalit věci, poklidit binec a děkujeme na shledanou. U letiště v Nuuku ještě krátká zastávka pro geocachingovou krabičku a „hurá“ zpět do Kangerlussuaqu. Před odletem jsem ještě stihl zaslat Vojtovi z Ilulissatu zprávu o našem příletu, jelikož se měl zdržoval někde v okolí. A co čert nechtěl (do Prahy přijel papež), Vojta se zdržoval nejen v okolí Kangerlussuaqu, ale zároveň zevlil na letišti a vyčkával na nás. Stále plni sil z pivovaru jsme uznali, že program tříhodinového vyčkávání na další let zpět do Evropy je jasný: najít bar a pokračovat v přípravách na odlet. Nedaleký bar k našemu štěstí nabízel „happy hour“ v podobě 3 lahváčů za 100 DKK (cca 350 Kč) a to se u nás setkalo s velkým úspěchem. Stejně jako v Nuuku, i v Kangerlussuaqu před odletem poslední grónská krabička, rozloučení s Vojtou a čekačka na finální odlet směrem Kodaň.

Dopravní špička

Hlavní vhod na letiště

Kangerlussuaq

Restaurační útočiště

Poslední foto z Grónska

Jenomže...

Ještě před tím, než se letadlo odlepí od ranveje, je potřeba usadit všechny pasažéry na židle, která jim byla přidělena. A kdo jiný si mohl sednout hned před nás (konkrétně moji maličkost) než Rusák. Takže z restaurace zpoza polárního kruhu na loď a z lodi do letadla nás tenhle ruský bohatýr provázel až do Kodaně, kde jsme se s ním definitivně rozloučili.

A to je konec

A rozlučka s Rusem znamená i konec seriálu Expedice Grónsko. Pokud jste se dostali až sem, nezbývá mi nic jiného než Vám poděkovat za pozornost a snad se Vám něco z toho všeho napsaného bude hodit. Doufám, že byl seriál stravitelný a že se vám povídání líbilo. Za jakýkoliv komentář budu vděčný a třeba to ve Vás probudilo inspiraci se podívat do Grónska. Nu, je to opravdu pěkný kus světa, který nabízí několik druhů pojetí cesty, a navíc není znatelněji turisticky zdecimovaný.

Hail Nanuk!

Další díly ze seriálu

Předchozí díl

Expedice Grónsko – #5 – Plavba lodí

4 thoughts on Expedice Grónsko – #6 – Nuuk

    • No to jsem rád, že čtivo přišlo vhod ☺️
      Výhoda oněch ledovců a ker spočívá v tom, že se to prostě nevomrzí na to čučet.
      Konkrétně do Ilulissatu bych se jednou rád vrátil, pivko vím kde je, stačí pár lahviček, najít si lavičku a plán na odpoledne je jasnej.
      Pokud budeš mít možnost se tam podívat, prosím pak o pár aktualizovaných fotek. Do té doby hodně zdaru!

Napsat komentář