Čeština
Expedice Grónsko – Cesta tam
Největší ostrov světa Grónsko, dva čeští bratři a jejich letní desetidenní putování po západním pobřeží z města Ilulissat lodí do hlavního města Nuuk. Cesta plná ker, komárů, piva a náhodných setkání. Seriál Expedice Grónsko, díl první - cesta tam
Díl
Naší cestě do Grónska předcházela krátká jednodenní návštěva Kodaně, jejíž mezinárodní letiště je hlavním uzlem spojující Grónsko s Evropou. Za jedno odpoledne jsme stihli projít hlavní místa v Kodani a zběžně jsme prolezli hippie čtvrť Christiánii. Nebyl čas ztrácet čas, protože do Kodaně můžeme kdykoliv a hlavním bodem byl největší ostrov na světě.
4. července 2018 v 09:15 ráno oficiálně započala cesta do Grónska. Let GL0779 trvá cca čtyři a půl hodiny při kterých urazíte 3500km. Vzhledem k časovému posunu (-3 hodiny) letadlo přistává v 09:50 tamního času na mezinárodním letišti Kangerlussuaq. Po přistání se můžete poprvé a doslova okamžitě setkat s tamní faunou v podobě arktických komárů, kteří vám budou dělat společnost po celou dobu pobytu (náš poznatek je, že jsou sice otravní, ale ne tak žraví, jak ti naši).
V Kangerlussuaqu jsme museli relativně rychle sebrat batohy a nastoupit do dalšího letadla dále na sever do města Ilulissat. Vzhledem k menšímu chaosu, který na letišti panoval, jsme si 2x vyslechli naše jména v interním hlášení, a tak nebyl moc čas na přeshraniční procedury a odbavování. Prostě jsme šli pozemnímu personálu vysvětlit, že jsme to my, ale naše batohy nebyly odbaveny na cestu, neb kolegové na přepážce mají jaksi napilno. Paní cosi zahlásila do vysílačky a dala nám zelenou… Prostě jsme si vzali batohy a k letadlu si je donesli sami a vlezli dovnitř, a to všechno bez hraniční pasové kontroly (prostě kde je vůle, tam je cesta).
V průběhu cesty při mezipřistání vystoupila polovina cestujících (převážně místní Inuité) a zbylo jen cca 20 lidí na druhou část cesty. A mezi nimi byl aj Vojta, do té doby neznámý spolucestující, která se ukázal býti Čechem. Takže ano, Češi jsou všude. Společně jsme přistáli na letišti v Ilulissatu, kterému předchází průlet nad vodní plochou, na které plove miliarda ker z nedalekého ledovce a nutno přiznat, z letadla to je pěkná podívaná.
Námi zvolené ubytování v Ilulissatu byl jeden pokoj s dvoupatrovou postelí v IceCap Hostel. V době naší cesty to bylo jedno z nejlevnějších a stále dostupných ubytování. Ubytovací kapacity, zejména ty levnější, relativně rychle mizí, protože Ilulissat je velmi populární místo. Vojta to vzal expedičněji a svůj stan umístil poblíž města za šutr, aby byl z dohledu zvědavým turistům a zároveň ušetřil nemalý peníz (jedna noc v hostelu vychází na cca 3500 Kč za pokoj pro dva se sdíleným hajzlíkem a koupelnou). Posléze pak vesele uznal, že postavit si oranžový stan v polárním dni způsobuje velmi barevnou noc; zas na druhou stranu se mu z něj podařily fajnový fotky.
Vybaleni a ubytováni, co jiného než jít pro proviant a pivečko do nedalekého supermarketu? Zbytek dne jsme pak strávili vyhříváním se na verandě před hostelem, popíjením nefiltrovaného Tuborga a kocháním se okolním ledovým divadlem. První den v Grónsku byl tak úspěšně ukončen.
Další díl ze seriálu
Předchozí díl
Grónsko - Příprava cesty
Následující díl
Druhý díl - Ilulissat
